U DOHOD O PROVEDENÍ PRÁCE DOJDE KE ZJEDNODUŠENÍ
Změny v oblasti dohod o provedení práce, které byly schváleny v rámci konsolidačního balíčku a které měly nabýt účinnosti od 1. 7. 2024, by v praxi výrazně zkomplikovaly mzdovou evidenci a v některých ohledech by byly v podstatě neproveditelné.
Kde jsou hlavní problémy schváleného znění? Hlavním důvodem je především fakt, že by zaměstnavatelé dopředu nevěděli, zda bude či nebude odváděno zákonné pojistné z dané dohody a kolik je tedy bude zaměstnání na dohodu o provedení práce stát.
„Navíc z pohledu zdravotního pojištění by zaměstnavatelé nevěděli, jakou částku mají zaměstnanci vyplatit, protože zdravotní pojištění nijak nereaguje na schválený systém souhrnného limitu. Opakovaně jsme zdůrazňovali, a to i při projednávání v rámci Poslanecké sněmovny, že takový systém bude zaměstnavatele od dohod o provedení práce odrazovat a je zde reálné riziko přesunu do švarcsystému či šedé ekonomiky,“ uvádí Jiří Nesrovnal, člen Prezidia Komory daňových poradců ČR a vedoucí Sekce daně z příjmů právnických osob.
Protože jde o důležitou věc nejen pro zaměstnavatele, ale také pro zaměstnance, Komora spojila síly s ostatními zástupci zaměstnavatelů, především se Svazem průmyslu a dopravy České republiky, Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů a Hospodářskou komorou ČR a v součinnosti s poslankyní Marií Jílkovou se podařilo s Ministerstvem práce a sociálních věcí dojednat kompromisní řešení, které bylo dnes schváleno Poslaneckou sněmovnou v rámci Sněmovního tisku č. 570.
Podstata nyní schváleného návrhu spočívá v tom, že u všech dohod o provedení práce by se limit, od jehož výše by bylo placeno sociální a zdravotní pojištění, snížil na 4 tis. Kč (limit pro zaměstnání malého rozsahu). Navíc má zaměstnanec možnost si v každém měsíci určit jednu hlavní, tzv. oznamovanou dohodu, u které by zůstal limit pro sociální a zdravotní pojištění v zásadě v současné výši, resp. 25 % průměrné mzdy.
Zaměstnavatel, který elektronicky oznámí České správě sociálního zabezpečení dohodu jako hlavní, si může jednoduše online ověřit, že takovou dohodu neoznámil jiný zaměstnavatel dříve. V tomto případě by platil princip – kdo dřív přijde, ten dřív mele. Tedy vyšší limit by byl u toho zaměstnavatele, který dohodu oznámil nejdříve. Ten pak bude vyšší limit u dohody zaměstnance uplatňovat, a to do doby, než zaměstnanec ukončí tento režim, nejpozději v návaznosti na ukončení dohody.
Návrh myslí i na to, aby nedocházelo z různých důvodů k „blokaci“ zaměstnance zaměstnavatelem. Režim tak může z moci úřední na žádost zaměstnance ukončit i ČSSZ, pokud jí zaměstnanec doloží ukončení dohody o provedení práce s daným zaměstnavatelem.
„Tento kompromisní návrh by mohl být v praxi proveditelný a pro zaměstnavatele, ale i zaměstnance předvídatelný. Ukazuje se, že naše systematická společná snaha a hlavně dostatečná odborná diskuze, po které jsme volali, nakonec přinese ovoce,“ uvedl Jiří Horecký, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR.
Podařilo se zároveň prosadit původní návrh, tj. aby byly dohody od 1. 7. 2024 pouze oznamovány, aby měla Česká správa sociálního zabezpečení možnost „zmapovat“ situaci v této oblasti, a až od 1. 1. 2025 by platily změny v oblasti limitů pro odvod pojistného. „Považovali bychom za vhodnější, aby byla doba, kdy jsou dohody pouze oznamovány delší, a až na základě provedené analýzy by se případně přistoupilo k dalším změnám, ale jde o kompromis, kdy musely ustoupit obě strany,“ doplňuje Bohdan Wojnar ze Svazu průmyslu a dopravy České republiky.
Komora chce věřit, že schválená kompromisní alternativa projde zbývajícími částmi legislativního procesu a nabude účinnosti 1. 7. 2024 tak, aby ani na chvíli neplatilo nesmyslné řešení schválené v konsolidačním balíčku. Pokud by vláda a zákonodárci více naslouchali hlasu praxe, nemuselo k této situaci vůbec dojít.
Na druhé straně Komora musí ocenit, že nakonec stát začal seriózně jednat a podařilo se vyjednat kompromisní variantu, která bude alespoň v praxi realizovatelná a proveditelná. „Zde musíme ocenit pomoc a spolupráci především paní poslankyně Jílkové a pana poslance Kohajdy a také expertů MPSV. Věříme, že příběh dohod přispěje k tomu, že v případě budoucích legislativních změn budou připomínky kompetentních nevládních připomínkových míst více zohledňovány,“ uvádí tajemník úřadu Hospodářské Komory ČR Ladislav Minčič.
„Opětovně to ukazuje, že společným cílem Komory daňových poradců ČR, Hospodářské komory ČR, Svazu průmyslu a dopravy České republiky a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR je, aby předpisy byly jednoznačné, nesporné a bez zbytečných nákladů a zvýšené administrativy pro podnikatele proveditelné,“ uzavírá Nesrovnal.
Zdroj: HK ČR